foto1
foto1
foto1
foto1
foto1

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Etiam pharetra, tellus sit amet congue vulputate, nisi erat iaculis nibh, vitae feugiat sapien ante eget mauris. Aenean sollicitudin imperdiet arcu, vitae dignissim est posuere id Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Etiam pharetra, tellus sit amet congue vulputate, nisi erat iaculis nibh, vitae feugiat sapien ante eget mauris. Aenean sollicitudin imperdiet arcu, vitae dignissim est posuere


MY HORSE WEBSITE
Telephone: 666-977-944
e-mail: office@myhorse.com

My Horse....

Blue Flower

Main Menu

Kanada 2014 - závěr

Pár poznatků na závěr

Jedno staré české vojenské rčení říká, že „mladý voják .. hotový kok*t“.

Volně přeloženo .. bez zkušeností to jde ztuha a s chybami. Pokud to někoho zajímá, možná se mu budou hodit následující poznatky. Věci, které se mi osvědčily, nebo mi naopak chyběly :

Harnessy

Harnessy - bezpečnostní postroj, který na sebe navlečete a uchytíte ke stromu. Ke stromu, na kterém sedíte (o který je opřený váš treestand). 

To, že jsem nic podobného na sobě neměl, považuji za největší pitomost, které jsem se na tomto výletě dopustil. Chápu, že „větším klukům než jsem já“  může podobná věc připadat zbytečná nebo dokonce zbabělá. Myslete si co chcete. Ale je to něco, co vám může zachránit život. Nebo zdraví. Ono spadnout z 5 metrů (či dokonce víc) není zrovna dobrý nápad. A lidé umřeli, nebo se zmrzačili, pádem z menší výšky.

Stačí málo. Smeknutí. Nepozornost. Zadřímnutí. 5 hodin je dlouhá doba.

Navíc, já harnessy mám ke svému šplhacímu posedu. Takže mi leží doma. A to, že jsem si je s sebou nevzal, svědčí o jediném – jak moc jsem tento aspekt nedomyslel. Příště jdou do kufru bez jakékoliv diskuze. 

Výrobců je více. Já osobně mám výrobek firmy Hunter's Safety System  

Podložka na sezení

Zapomněl jsem, nebo přesněji úmyslně jsem si sebou nevzal podložku "pod zadek". Přiznám se, že jsem si na ni občas při 5 hodinovém sezení, na kovovém roštu sedačky, vzpomněl. Naštěstí mi to zase tolik nevadilo, ale příště bych si ji s sebou asi vzal. Každý kousek komfortu navíc, je docela důležitý.

Kobercová páska

Lepící kobercová páska se skvěle hodí např pro stažení rukávu volnější bundy tak, aby se vám o něj nemohla při výstřelu zachytit tětiva. K dostání je v docela rozumných barvách - hnědá nebo zelená. Ocenil jsem ji nejenom já, ale i někteří kolegové. Navíc samolepící páska má další využití ... záleží jen na vašich potřebách a fantazii.

GPS

v lese, kde prostě není na každém druhém kilometru nějaká silnice nebo přímo vesnice, bych bloudit rozhodně nechtěl. A v rovinaté krajině nenajdete žádný záchytný bod. Jsem názoru, že se podobná věc (byť je jako záloha) hodí. Já ji s sebou nevzal. Naštěstí jsem ji nepotřeboval. Příště bych ji raději měl s sebou.

Provaz na vytahování (luku, batohu, čehokoliv)

pochopitelně můžete na treestand vylézt s kompletním vybavením, ale je to zbytečně složité. Je jednoduší vysápat se nahoru, usadit se, vše si nachystat a pak si luk v klidu vytáhnout. Mně dobře posloužilo 10m tzv. „paracordu“ – padáková šňura. Tenká, unese velkou váhu a je úžasně skladná. Na konci uvázaná karabinka, kterou jsem zacvakl do smyčky D-loop. Moje rada zní - udělejte si provázek mnohem delší, než si myslíte, že budete potřebovat.

Dalších X metrů paracordu

Na volné použití. Na rozřezání. Hodí se na všechno, co vás jen napadne. Vyrobíte z ní různé smyčky, držáčky, poutka apod. Když s sebou budete mít taky dvě nebo tři karabiny, pak jsou vaše tvůrčí možností téměř neomezené.

Držák na luk

většinu času jsem sice měl luk na klíně, v pohotovostní poloze. Nicméně jsem uvítal možnost občas luk odložit. Bezpečně někam zavěsit. Pochopitelně, první co vás napadne, je využít nějakou větev. Ale já skoro nikdy žádnou vhodnou větev ve svém okolí nenašel.

hipclipNamísto toho jsem použil držák od firmy ThirdHandArchery (používá se hlavně k nošení luku na opasku). Doplněné o smyčku z paracordu, kterou jsem navlékl na okraj treestandu. Umožnilo mi to odložit si bezpečně luk na tak dlouho, co jsem potřeboval.

 

Quiver upravený pro zavěšení

normálně mám quiver (držák šípů) připevněný na luku. Ale upřímně, pokud sedím na jednom místě, proč mít na luku další zátěž navíc?  Další věc, co zavazí. K čemu jsou mi při takovém způsobu lovu na luku další 4 šípy ?

Některé quivery mají na sobě právě pro tento účel poutko. Odmontujete a pověsíte.

Můj quiver ale nic takového nemá. Odmontovat jde sice lehce, ale nic na pověšení na něm nenajdete. Musel jsem docela improvizovat. Doma, pomocí vrtačky a kousku paracordu bych to vyřešil (a taky po návratu vyřeším) rychleji a elegantněji.

Dálkoměr

vzhledem k tomu, že vzdálenosti sedačka-vnadiště se pohybovaly vždy do 20m, se dálkoměr jeví jako zbytečný. Já osobně mám první pin mířidel použitelný pro vzdálenosti od cca 7m do cca 20m, s lehkým nadsazení i do 25m.

Nicméně pokaždé mě uklidnilo, když jsem si vzdálenosti znovu přeměřil. Znovu a znovu jsem si proměřil pařez tady, barel támhle a tu vzdálenou větev tam vzadu. Znovu a znovu jsem si stanovil oblast, která je pro můj luk v rámci prvního pinu. Dalo mi to o něco víc klidu. Eliminoval jsem další věc, nad kterou jsem pak už nemusel pochybovat a mudrovat.

 

QuickFletch

křidélka Blazer na teplem smrštitelném obalu. Jednoduchá a NAPROSTO dokonale funkční náhrada klasicky lepených křidélek.

Vzal jsem je s sebou bez jakékoliv předchozí zkušenosti, jen tak „pro strýčka příhodu“. A použil jsem je, když zoufale nedostačující terč likvidoval mé pracně olepené šípy. Za 10 vteřin jsem měl vyrobenu náhradu, která se navíc ukázala jako téměř nezničitelná. Skvělé. Za mně osobně 1* a budu je brát s sebou pokaždé, když někam pojedu.

Pro zájemce více informací na stránkých výrobce New Archery Products

 

Lovecké hroty

vezl jsem s sebou dva typy. Fixní čepele NAP ThunderHead a otevírací „mechanické“  NAP Spitfire Edge.

 

thunderhead  SpitEdge
Fixní hroty NAP Thuderhead Mechanické Spiftire Edge 

 

Přestože jsem zastánce otevíracích hrotů, zde jsem trošku váhal.

„Fixy“ jsou spolehlivější, nemá se co pokazit, vydrží víc. Ale ... přestože mám vyzkoušeno, že mi létají i na 40m stejně jako cvičné hroty .. tak ... přeci jen .. jsou o něco záludnější ... stačí pokazit výstřel, strhnout ránu a .. mohou se vydat trochu jinam.

Mechaniky jsou v tomto tolerantnější. Otevřené mají také větší průměr. Ale zase nemusí být tak průrazné (teď se bavíme o zásahu VELKÉ kosti). Těžká volba. Každý den jsem v ruce obracel oba typy hrotů a přemýšlel.

Nakonec jsem pokaždé zvolil mechanické (otevírací) Spitfire. Jejich použití se nakonec v praxi ukázalo jako naprosto bezproblémové. Hrot zafungoval přesně tak jak měl. Dobrý let, spolehlivé otevření. Dokonalá penetrace. Šíp prošel skrz a následně se zaryl docela hluboko do země. Všechna tři ostří zůstala na svém místě, myslím že bez problémů dál použitelná. Hrot i po zásahu vypadal naprosto funkční. Velmi výrazná stopa barvy se snadným dohledáváním. Medvěd zhasl (předpokládám) do několika minut po zásahu.

Pro mě osobně jsou Spitfire Edge hroty, které budu rád používat i nadále. Vlastně nemám jediný důvod zkoušet nějaké jiné mechanické hroty od jiných výrobců.

Jen podotýkám, že obě varianty hrotů jsem s sebou měl v jak "ostré lovecké" podobě, tak i několik kusů určených výhradně pro trénink. S ostrými hroty nikdy nestřílím do terče !

 

Servisní kufřík

Pokud by to někoho zajímalo, zabalil jsem s sebou na cestu nějaké servisní náčiní. Většina z toho nebyla naštěstí vůbec potřeba, protože se nikomu nic nerozbilo a vše fungovalo. Nicméně jsem s sebou "vláčel" :

  • multifunkční "bazmek" Leatherman - obsahující kleště, nože a nějaké šroubováky
  • univerzální sadu imbusových klíčů pro luk
  • vytahovač šípů z terče - ten se hodil moc při "dolování"  šípů z polystyrenových desek
  • mazání na tětivu - tu jsem používal denně 
  • přenosný bowpress Bowmaster
  • náhradní tětivu a lanka pro můj luk (staré, které jsem cca před půl rokem sundal z luku a vyměnil za nové)
  • serving šňůru - na opravu omotávek atd, instalaci PeepSightu, NockPointu atd .. 
  • náhradní PeepSight
  • náhradní šňůru pro výrobu nové D-loop smyčky - asi půl metru.
  • malé plastové vodováhy pro případ, že by bylo potřeba instalovat smyčku D-loop na nové místo - nový NockPoint
  • "string separator" - jednoduché "udělátko", které pomáhá rozdělit prameny tětivy a instalovat např. PeepSight
  • náhradní Nocky
  • náhradní světlo do mířidel a náhradní baterky do něj
  • náhradní release - mám naprosto stejný typ, který běžně používám. 

 

 Byť to tak asi nevypadá, vše výše uvedené se mi vešlo do malého kufříku, který jsem bez problému nacpal do cestovního kufru mezi různá trička a ponožky atd. Zabralo to minimálně místa a dávalo mi to "jakous takous" jistotu, že bych mohl zvládnout základní servisní zásahy. Naštěstí nebyly potřeba. V podstatě to samé hodlám s sebou brát i na případnou další cestu.

  

<< Předchozí

H.

 

Kanada 2014 - 9.den

9.den - sobota 31.května

Poslední den lovu. Většina z nás již má „splněno“. Přesněji řečeno ... využili svoji licenci k lovu černého medvěda.

Jediným, kdo zatím zůstává bez úlovku je Jirka. Paradoxně jeden z nejzkušenějších lovců z celé naší skupiny. Nadšeně se vláčí na ta nejodlehlejší místa. Na místa, která možná slibují trofejní úlovky. Možná ... ale zatím to nějak nevychází

Dnes mu přeje mu počasí. Je nádherný slunečný den. Podle průvodců dobré počasí na lov. Ale současně je to dobré počasí i pro komáry. Ty zatím chladnější vítr držel na uzdě (asi jako uprostřed hlavní komáří sezóny u nás). Ale dneska opravdu ukazují kolik jich je a co všechno dovedou.  Jsou jich mraky a jsou všude. Lezou všude. Když jednoho zabijete, tisíc příbuzných se dostaví na jeho pohřeb .. a už zůstanou... a hned pozvou všechny svoje známé .... 

Je to docela síla ... nejsem příznivec chemie, ale dneska na sebe stříkám repelent, který jsem v chatce našel. Jinak to nejde .... 

 

Zatímco Jirka vyráží na lov, my posedáváme u chaty a průběžně balíme. Pochopitelně s sebou vláčím asi 2x tolik věcí, než bych ve skutečnosti potřeboval. Příště už budu (snad) chytřejší. Teď se to snažím nějak nastrkat zpátky do kufrů. Šlo to sem, musí to jít přece i zpátky ...

 

Se soumrakem dostáváme od bosse Paula nabídku jít lovit bobry. Ty tu likvidují průběžně jako škodnou, protože svými hrázemi ničí silnice, které už takhle nejsou žádná výhra. Bobři .. škoda, že to neřekl dřív. Luk mám částečně rozložený a hlavně zabalený. Zaskládaný vším možným. Nechce se mi to zase celé vybalovat. Takže odmítám ... Vyráží ale Zbyněk se Sašou.

Vracejí se kolem 10 večer se třemi úlovky. 2x puška a jednou luk. Psa, kterého tu jednoduše nemají, musel nahradit Saša. A pěkně pro úlovky doplavat. Zvládl to prý skvěle. Podle Zbyňkova popisu by prý bez problému složil i zkoušky :-)

Jediný, kdo to tak úplně nechápal je Paul. To, že je někdo schopen plavat pro bobra, ho naplnilo nefalšovaným údivem. Pro bobra ???

t-bobr


Jirka stále nikde. Už je skoro jedenáct, když konečně doráží. A není sám !!!

Na čtyřkolce veze medvěda. Poslední den, téměř na poslední chvíli. Musely to být nervy, ale Diana mu to oplatila. Jeho medvěd má krásnou medově hnědou barvu. Parádní kousek. Opravdu. Pochopitelně má radost.Velkou.

Jenže,když chci udělat fotku, zjišťuju že si foťák "postavil hlavu". Přesněji rozhodl se, že jsou vybité baterky ... takže tentokrát bez fotky :-(

Na nějaké dramatické oslavy ale není moc čas. Zítra brzo ráno odjíždíme a tak je  potřeba úlovky rychle stáhnout a připravit na zítřejší cestu do Edmontonu. Do firmy, kde je částečně vyčiní a připraví k transportu do Evropy. Robert s Berrym se vrhají na medvěda, Saša si obětavě bere „za své“ všechny 3 bobry. Do postele se dostává až někdy kolem druhé ráno, kdy já už nějakou dobu podřimuju.

 

Dnes končí lovecká část našeho výletu. Dopadlo to lépe než jsme čekali, nebo snad doufali.

Každý z lovců si domů odváží svého medvěda.

Ale především zážitky

Ze všech těch dnů ...

Z těch mnoha hodin, většinou marného, čekání ...

Z těch posledních minut vlastního lovu ...

Zážitky, které se jen těžko sdělují někomu jinému. Snažím se to sice popsat jak nejlépe umím, ale i tak zjišťuju, že to prostě nejde !

 
<< Předchozí         Další >>

H.

 

Kanada 2014 - výlet

Výlet - neděle 1.6 – středa 4.6

Dál už není moc co dodat. Přijíždí za námi Karel. Všechny naše věci stěhujeme do auta. Na střechu přivazujeme kůže, které musíme vyložit na zpracování v Edmontonu.

t-karel 
Bez Karla bychom byli ztracení :-)
Ne vážně, staral se o nás jak o vlastní .. Karle, díky MOC


Odjíždíme z campu, loučíme se. Tak nějak někde uvnitř doufám, že je všechny snad nevidím naposled. Zastavujeme se v Edmontonu ve firmě, která by měla provést základní ošetření trofejí a připravit je na transport k nám domů.

Pak pokračujeme dál.

Do Skalistých Hor. Trasa Jasper, Banff a další známá místa.

Být tak blízko a nevidět tu krásu by byla vážně škoda. V duchu děkuji Jirkovi, protože to byl jeho nápad doplnit náš výlet o tuto část. Jsem nadšený a užívám si každou minutu.

Nicméně, to už jen vlastně jen obyčejný turistický výlet. A s lovem už nemá nic společného. Takže sem to už moc nepatří.

Tak bych se s dovolením omezil pouze na pár fotek. Problém je, že žádná fotka prostě nedokáže zachytit tu velkolepou nádheru, která je všude kolem ...

 

t-athabasca t-glacier t-trip1
t-river1 t-river2 t-sheep
t-deer t-bearwarn t-bearwarn2

 

Během focení zjišťuji, že můj foťák umí fotit panorma ... to jsou věci ! Tak pochopitelně nějaké dělám :-)

t-wideview

t-topview

 

Fotky ale bohužel nedokáží zachytit tu atmosféru. Když na ně teď koukám, jsou možná pěkné, ale realita je mnohem silnější. Omezím se pouze na jediné konstatování  ... a to ... JE TO NÁDHERA.

Ve městečku Banff objevuju indiánské muzeum. Není velké, ale líbí se mi. Mám pro tyhle věci slabost a tak dělám spoustu fotek. Jen pro ukázku vybírám čtyři 

t-museum1

t-museum t-museum3 t-museum4

 

Tak, co dál?

OK ... zbývá snad jenom ještě poděkovat

  • Jirkovi, Milanovi, Sašovi, Vláďovi  a Zbyňkovi (v abecedním pořadí :-)  za skvělou společnost, která jen podtrhla perfektní zážitek. Výbornou partu lidí, z nichž některé jsem předtím neznal. Ale všechny rád ještě uvidím. Doufám, že mockrát.

  • Karlovi Hoffmanovi, který nám v Kanadě zajistil spoustu věcí a věnoval nám hodně svého času. Navíc s ním byla legrace. Karle, díky moc ...

  • Paulovi, jeho dceři Karle, Robertovi a Berrymu z firmy Johnson's Outfitters . I když oni si to asi nepřečtou. Možná jim to někdy v budoucnu řeknu osobně. 

 

<< Předchozí          Další >>

H.

 

Kanada 2014 - 8.den

8.den - pátek 30.května

Budím se s úžasnou myšlenkou, že dneska nikam nemusím. Nikam.

A jsem opravdu rád. Dnes si dám, po obědě, pohov. Znovu se jdu podívat na mého medvěda. Děláme fotky, které jsme včera kvůli tmě už udělat nemohli.

Nabízím pomoc při stahování, ale jsem s úsměvem odmítnut. Robert s Berrym dělají tuhle práci roky, jejich tempo je neskutečné a poslední co potřebují je, aby se jim při práci pletl  nadšený amatér z Evropy. Docela je chápu a odcházím.

Co je docela zarážející, že ani jeden ze střelených medvědů se nevyvrhoval. Ne hned po ulovení, ale ani na druhý den. Prostě nic. Přesto má maso vlastní plombu. Netuším, co s ním dělají.

 

V podstatě celý den proflákám. Opravdu si užívám, že dnes mám volno. Počasí se sice zlepšilo, na obloze je vidět i modrá barva, ale vše je vykoupeno silným větrem s ještě silnějšími poryvy. Vlny na jezeře se zalamují, o břeh před chatou se rozbíjí docela slušné vlny. 

Beru luk a jdu si zastřílet. Jen tak pro radost. Dnes mi zoufalý polystyrenový terč nevadí. Jednak QuickFletch křidélka fakt drží jako přibitá a jednak bych mohl klidně zlikvidovat všechny šípy.

S lovem jsem skončil.

Tedy pouze teď a tady ... aby nedošlo k omylu :-)

 

Kluci odjíždí rybařit. Vyjíždí tak skoro každý den a jezero nás docela štědře zásobuje čerstvými rybami – štiky. Licence na rybaření je "za babku", člun s motorem i rybářské vybavení nám Paul půjčuje zadarmo. Tak proč ne. Odmítám pozvání, dávám si pivo a čtu si knížku. Chci být sám.

Po jejich návratu za cca 2 hodiny můžu jen obdivovat skvělý úlovek – vlastně nejlepší – dnes je to 12 štik.

t-stiky1   t-stiky2


Našinec nevěřícně zírá, místní to považuje za normální. Nenarušená příroda, obrovské jezero, minimální počet rybářů.... tohle je prý (podle místních) normální rybolov. O tom svědčí i způsob zpracování. Žádné složité vykosťování .. jen čisté filety bez kostí .. Paráda. Zase budou k večeři a já se už těším, protože na místní „Fish and Chips“ budu vzpomínat hodně dlouho.

 

Na lov medvědů vyráží už poslední dva. Vláďa a Jirka. Přejeme jim štěstí a čekáme. Sedíme v chatce, klábosíme a ... najednou se ve dveřích objevuje Vláďa.

Je tu dřív, než jsme ho čekali. Mnohem dřív, než by normálně měl. To je dobré znamení !

V garáži je černý medvěd. Vláďa má plno zážitků, protože na jeho místo dnes přišlo postupně asi 6 nebo 7 medvědů. Nevím, čím ho naštval ten poslední, ale ten už neodešel. 

Skvělá rána. Medvěd zhasíná pár metrů od nástřelu.

t-vladabear
Vláďa sice medvěda ulovil puškou, ale naše luky mu imponovaly natolik, že se s jedním nechal vyfotit :-) Pro tuto fotku mu ho půjčil Saša, ale je klidně možné, že v budoucnu už bude mít svůj ...


Je co slavit. S ohledem na předchozí oslavy je ale tato už výrazně decentnější. Vláďa ale přináší vzácnost – svoji vynikající „slivovici“, tedy přesněji „jeřabinovici“, kterou veze z domu. Je skvělá, ale není ji moc. Vlastně je jí tak akorát. Dáme každý jednoho „prcka“ a je po vzácnosti :-)

 

<< Předchozí          Další >>

H.

 

Copyrigcht © 2013 Fan Horse Blog