Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Etiam pharetra, tellus sit amet congue vulputate, nisi erat iaculis nibh, vitae feugiat sapien ante eget mauris. Aenean sollicitudin imperdiet arcu, vitae dignissim est posuere id Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Etiam pharetra, tellus sit amet congue vulputate, nisi erat iaculis nibh, vitae feugiat sapien ante eget mauris. Aenean sollicitudin imperdiet arcu, vitae dignissim est posuere
MY HORSE WEBSITE
Telephone: 666-977-944
e-mail: office@myhorse.com

Ani začátečníka, který z luku střílí teprve krátce, asi nezaskočím dotazem, jaký pin použije pro vzdálenost 20m a jaký třeba pro 40m. Ale víte, jaký pin použít pro 5m nebo dokonce pro ještě kratší vzdálenost ?
Takže o co vlastně jde? Každý z nás, kdo používá vícepinová mířidla, si je nějak nastavil. Tedy co pin, to nějaká vzdálenost. Tohle je standardní postup a na něm není nic zvláštního. Jako příklad si vezměme můj luk, který má 5-ti pinová mířidla nastavená takto :
takže, když mám střílet na 20m, je to první pin. Když na 25m, je to první pin, lehce "nadmířený". A když třeba na 40m, je to 3.pin. A tak dál. Je to jasné, zde není problém. Žádná zrada.
Jenže, co když vás zeptám jak budete mířit na vzdálenost, která je kratší než 20m ? Třeba 15m. No... tak snad pochopitelně stále 1.pin, že ano? Možná jen nevěřícně kroutíte hlavou, co jsem to zase vymyslel za blbost. Ale, ještě než otráveně zavřete okno prohlížeče, přečtete si alespoň poslední odstavec. Možná pak pochopíte k čemu je to dobré. Kdy se to může hodit a proč byste i této "blbosti" měli věnovat pozornost :-)
Na obrázku vidíte trajektorii letu šípu vystřeleného z mého luku tak, jak si ji představuje a jak ji vykreslil program SFAX. Podotýkám, že jednotky jsou v US normě, takže vodorovná osa (vzdálenost) je v yardech a svislá osa (vertikální odchylka) je v palcích.
Cíl je v 20m (což odpovídá cca 22 yardům), takže pro míření logicky použiji 1.pin na mířidlech, který mám pro tuto vzdálenost určený a nastavený.
Z křivky je zřejmé, že vlastně celá oblast mezi prvním a druhým protnutím ZR je pro použití 1.pinu mířidel vyhovující. Ano, uprostřed je šíp sice ve svém maximu trochu nad, ale 2cm nejsou nic, co by mě mělo z loveckého pohledu trápit. Tuto teorii potvrzuje i moje osobní zkušenost. První pin používám i při domácím tréninku, kdy mám terč ve vzdálenosti 9m (9,8 yardu). Drobná odchylka +1cm nehraje roli
A podle křivky se zdá, že by první pin byl ideální i pro ještě menší vzdálenost 8 yardů (7,3m) - tam, kde poprvé protíná ZR.
No, pojďme se podívat co se stane, když budeme vzdálenost dále zmenšovat:
| vzdálenost od terče | odchylka od záměrné roviny |
| 7 yardů / 6,5 m | – 0,32" / - 0,8 cm |
| 6 yardů / 5,5 m | - 0,69" / - 1,75 cm |
| 5 yardů / 4,5 m | - 1,09" / - 2,76 cm |
| 4 yardy / 3,6 m | - 1,54" / - 4 cm |
| 3 yardy / 2,75 m | - 2.00" / - 5 cm |
| 2 yardy / 1,8 m | - 2,56" / - 6,5 cm |
Vidíme, že pokud pro krátké vzdálenosti použiju pin "nastřelený" pro 20m (a žádný "kratší" nemám), bude šíp ve skutečnosti dopadat níže než předpokládám - než mířím. A čím bude vzdálenost k terči kratší, tím bude vertikální odchylka směrem dolů větší.
Toliko teorie, kterou jsem zde použil pouze proto, aby mi pomohla objasnit princip "O co vlastně jde".
Nicméně teorie a praxe se budou trochu lišit. Už proto, že výše uvedený obrázek nijak nezohledňuje konkrétní konfiguraci luku, třeba :
Je zde řada faktorů, které mohou praktický výsledek oproti teorii trochu pozměnit. Jenže nám teď nejde o konkrétní čísla, která by musela "sedět" na milimetry. Nám šlo o princip - uvědomit si, že se něco takového děje, pochopit proč se to děje a umět se tomu v praxi přizpůsobit.
Abych si vyzkoušel jak na tom bude můj luk v praxi, rozhodl jsem se provést následující test :
Ohledně praktického testu - fotek jednu technickou poznámku - přestože jsem se snažil střílet co nejpřesněji, prosím berte fotky s jistou rezervou. Odpovídají realitě (a tomu, co jsem čekal), ale nepátrejte nad významem "každého milimetru". Není snadné střílet, když vím, že si to bude detailně prohlížet někdo cizí. A když mi na tom opravdu záleží :-)
Navíc jsem test prováděl doma a ne pro každou vzdálenost jsem měl ideální podmínky. Někde jsem stál skoro na jedné noze, zamotaný v pytli s psími granulemi, jinde jsem se zase musel krčit ve dveřích, které nejsou dost vysoké, abych se tam s nataženým lukem pohodlně vešel :-) Takže prosím o trochu shovívavosti ...
| Vzdálenost | Foto |
| 9 m | ![]() |
| 8 m | ![]() |
| 7 m | ![]() |
| 6 m | ![]() |
| 5 m | ![]() |
| 4 m | ![]() |
| 3 m | ![]() |
| 2 m | ![]() |
a ještě na závěr přidávám ještě jednu fotku - měřítko, abyste měli představu o jaké rozdíly se ve skutečnosti jedná.
fotka je pořízená s posledním šípem (vystřelený ze 2m), který má největší odchylku. Podle "kruhů" na terči by snad pro vás neměl být problém odhadnout rozdíly i pro ostatní vzdálenosti - šípy.
Začíná to myšlenkou ... "pokud mi šípy dopadají níže než mířím (a my už víme, proč to tak je), pak pro správné trefení cíle musím prostě luk přizvednout. Mířit jinam - mířit výš.
A to je vlastně to samé, jako když střílím do dálky. Čím větší vzdálenost, tím více musím luk přizvednout a ... od toho tam přece máme další piny (nastřelené pro různé delší vzdálenosti)".
Vracím se proto k terči a zkouším střílet na krátké vzdálenosti a přitom mířit přes další piny. Zjistit, který by třeba vyhovoval.
Docela zajímavé. Takže další piny nemusí sloužit pouze pro větší vzdálenosti, ale můžu je použít i pro ty extrémně krátké. Jen by si to chtělo zapamatovat. Asi ne úplně detailně, ale mít alespoň rámcovou představu.
Je mi jasné, že tato otázka asi napadla většinu z vás.
Zdánlivě je to blbost. Jen teorie. Vždyť jako bowhunteři máme spíše opačný problém. Dostat se ke zvěři tak blízko, abychom mohli o střelbě vůbec uvažovat. Kolikrát vidíte zvěř třeba na 50m, ale blíž se prostě ne a ne dostat. A střelbě na velké vzdálenosti bychom se prostě měli vyhnouti – viz článek Lovecká vzdálenost u luku.
To ale platí při střelbě ze země (tam kde střelec a cíl jsou víceméně ve stejné výšce). Ano, pak i mně je jasné, že zkušenosti z tohoto článku nebudu používat příliš často. Že se prostě hned tak nestane, abych měl cíl třeba na 4 metry nebo ještě bliž.
Ale i tohle se stát může. Když zapátráte na Internetu, na Youtube a projdete diskuze, zjistíte že se lovci občas v podobné situaci skutečně ocitnou. Vybírám jen namátkou a spíš jen pro zajímavost :
{youtube}t2qe4x5vavI{/youtube}
{youtube}c_6RH6u5_1Q{/youtube}
{youtube}iI5id5JAOCU{/youtube}
A uznejte sami, že v takovém případě by bylo hodně hloupé propásnout podobnou příležitost. A úplně minout, nebo v ještě horším případě zasáhnout špatně a zvěř pouze zranít.
Pokud ale lovíte z treestandu (posedu ve vyšce), pak podobná situace může být mnohem častější, než se vám zdá. Vlastně docela běžná. Protože pokud jste ve výšce, velmi často vám zvěř přijde přímo pod posed nebo jen kousek od něj.
Jen pro pořádek si připomeňme, že v takovém případě vůbec nezáleží na skutečné vzdálenosti mezi vámi a cílem. Záleží POUZE a JEN na tzv. "horizontální vzdálenosti" (vzdálenost promítnutá na zemský povrch). Viz obrázek vpravo.
Pokud je pro vás tato informace zcela nová, pak doporučuji věnovat pozornost článku Jak na správný odhad vzdálenosti, kde v jeho druhé polovině, v odstavci "Střelba nahoru a dolů - jak na to?", najdete více informací o této problematice.
A právě v případě treestandu se může střelba třeba na 4metry, nebo dokonce i méně, vyskytnout.
Je potřeba si uvědomit všechna úskalí s takovou střelbou spojená:
Takže, pokud máte v plánu lovit z treestandu, pak byste měli být na podobné záludnosti připraveni.
Měli byste si v klidu, třeba v rámci loveckého tréninku, střelbu na extrémně krátké vzdálenosti vyzkoušet. U každého luku a každého střelce to bude jinak. Měli byste vědět jak je na tom váš luk, vaše nastavení, vaše mířidla a váš styl při takové střelbě. A měli byste vědět, jak v případě potřeby vaše míření upravit.
H.